2008-9 Realizace vlastní provozovny po 15 letech podnikání

Základní kámen

Začátkem roku 2008 jsme započali stavbu kanceláří i skladu. Poklepání na základní kámen proběhlo za účasti všech pracovníků GUMEXU a taky zástupců vedení Jihomoravského kraje a města Strážnice. V tomto čase projížděl s celým pelotonem na kole Pepa Zimovčák a nevynechal příležitost podpořit přátele. V jeho družině byly mnohé osobnosti. Hejtman Jihomoravského kraje Ing. Juránek, známý lékař pan profesor Pavel Pavko, světoběžník na kostitřasu Ivan Křivánek a mnoho dalších příznivců jízdy na kolech a taky přátel GUMEXU. Samozřejmě jsme nachystali pravé slovácké přivítání koláčky a pohárkem vína a vzápětí společně uložili základní kámen nové stavby GUMEXU. Na památku této akce vznikla píseň „Základní kámen“:

Realizujeme stavební plány

Po poklepání na základní kámen stavby a malé oslavě jsme se vrátili do práce ve stísněných dosavadních kancelářích a skladu. Do konce roku 2008 byla hotova hrubá stavba nové budovy, a tak jsme se všichni nedočkavě chodili dívat do těchto zatím prázdných prostor. Nejen my majitelé, ale taky mnoho našich pracovníků chtělo vidět, kde budou v budoucnu pracovat. Během stavby mne oslovil jeden zemědělec ze Strážnice, že bychom zasloužili dostat po hubě, když zastavujeme úrodnou půdu. Těžko chápal, že vytvoříme nová pracovní místa a třeba právě v GUMEXU budou pracovat jeho potomci.

Co znamená 15 let v životě firmy

V zápalu obchodování a rozvoje firmy jsem si skoro nevšiml, že podnikáme již patnáct let. Je to dlouhá, nebo krátká doba v historii firmy? Na začátku našeho rodinného podnikání jsem nevěděl, zda se to podaří a jestli GUMEX bude úspěšný. A právě v tomto období, když nám stavební firma prováděla poslední práce na stavbě nových kanceláří a skladu, jsem si uvědomil, že jsme pro zákazníky žádaní. Oceňují náš přínos pro jejich podnikání i to, že naše další investice napomůže k uskladnění ještě širšího sortimentu produktů a montážní pracoviště poslouží k provádění dalších navazujících služeb k jejich ještě větší spokojenosti.

Za každou chybu se platí

Už byla hotová hlavní budova, ve skladech se instalovalo osvětlení a dodělávaly se podlahy. Taky venkovní prostory se pokrývaly dlažbou, dokončovali jsme oplocení celého areálu. Při jednom kontrolním dnu v rámci závěrečných prací jsme však zjistili, že veškeré srážkové vody byly svedeny do městské kanalizace. Náš stavbyvedoucí pan Petřík nás upozornil, že budeme zbytečně platit. Měli jsme udělat vsakovací prostor a do tohoto prostoru srážkové vody svést. Ale zjistili jsme to už pozdě, venkovní prostory byly zadlážděné. Jak se později ukázalo, pan Petřík měl pravdu. Částka za srážkové vody byla měsíčně asi 7 000 Kč. Za chyby se platí. „Příště musíme být opatrnější,“ řekl mi syn Dušan. Zeptal jsem se ho: „A jaké příště myslíš?“ Ale to už se v Dušanově hlavě rodil plán na novou stavbu, tentokrát však výrobních prostor. Tehdy jsem tuto myšlenku zavrhl, proto jsem mu sdělil: „Ale to už si budete řešit sami, beze mne. Já už budu v důchodu. První musíme zaplatit úvěr na dokončovanou stavbu, tu jsme ještě nezkolaudovali a ani nezačali splácet!“

Smutek a radost chodí ruku v ruce

Několik dnů před plánovanou kolaudací jsem v naší nové budově potkal stavbyvedoucího pana Petříka. Seděl na schodišti a řekl mi: „Nechtějí mne poslouchat nohy a špatně se mi dýchá.“ Zavolali jsme mu záchranku a doufali, že vše dobře dopadne. Ale pak se mu ještě přitížilo, a tak se kolaudace poslední dubnový den museli ujmout syn Dušan a vedoucí provozu Josef Durna. Stěhování do nových prostor proběhlo po skončení pracovní doby v pátek, pokračovalo v sobotu a vše jsme dokončili 1. května 2009. Všichni naši pracovníci se stěhování zúčastnili bez nároku na odměnu. A to dojeli i kluci z brněnské pobočky. Již nebudeme v nájemních prostorách zemědělského družstva, ale ve vlastním. O to víc mě hřálo u srdce společné dílo. Byl to krásný dárek k 15. výročí existence firmy. Cítil jsem velkou podporu kolektivu. I díky tomu jsem uvěřil, že velký úvěr splatíme v termínu. První pracovní týden v květnu jsme tedy již prodávali a expedovali z „nového“. Nadšení jak našich pracovníků, tak příchozích zákazníků bylo velké. Jen pan Petřík se té slávy už nedožil…

Oslava otevření nových prostor

Tehdy jsme na slavnostní otevření nového skladu a kancelářských prostor ve Strážnici pozvali dodavatele stavby i naše obchodní partnery, starosty nejbližších obcí, přátele, bývalé spolužáky i kamarády. Samozřejmě nechybělo bohaté pohoštění doprovázené hudbou – cimbálovou muzikou a vystoupením mužského sboru z Tvarožné Lhoty. A tak jsme si všichni dne 29. 5. 2009 slavnostně zazpívali:

Kam sa ně ten GUMEX ďél, co v tem družstvě sídlo měl,

staré sklady byly tady, už ideme do nových!

Co mamičko, co je to, tady cosi krásného,

nový plácek, nový GUMEX,

připijme mu teď na ex!  

V tento den opět projížděl Josef Zimovčák na vysokém kole se svým pelotonem z Bratislavy do Strážnice. Byla to stejná skupina cyklistů, která byla přítomna u položení základního kamene v roce 2008. A tak se mnozí účastníci pelotonu podivovali, že jsme za 14 měsíců stavbu zvládli.

Vzpomínka na předky

Mrzelo mě, že se slavnostního otevření nemohli zúčastnit moji rodiče. Otec už nežil a maminka byla nemocná. Za svého života mně otec nevěřil, že dokážu vybudovat firmu. Určitě byl ovlivněn špatnými zkušenostmi z minulého režimu, kdy nám byl znárodněn veškerý majetek. Pole nám byla vrácena až v roce 2001, ale to už byl GUMEX na světě a já jsem šel se svými dětmi, podporován manželkou, svou cestou. Dříve jsem chtěl dělat v zemědělství, ale osud a podmínky rozhodly jinak. Nebo to byla snaha něco dokázat?

Co se skrývá za úspěchem

V průběhu prohlídky nového GUMEXU mne nařkl jeden ze spolužáků, že jsem ukradl chytrost v Řempu. Nápad je věc jedna, ale mít odvahu se zadlužit a riskovat, to není jen tak. A bez podpory rodiny by se nám to nepodařilo. Uvědomil jsem si, jaká je síla naší rodiny. Ano, byl jsem ve firmě nejstarší, ale nikoliv nejchytřejší a nejodvážnější. Největší zásluhu na velkém rozvoji firmy měly naše děti. Zastávají nyní nejvyšší manažerské posty a pod jejich vedením se uskutečňují smělé nové plány. Dušan řídí firmu, navrhuje a přemýšlí, jaké nové strojní zařízení pořídíme, jak zdokonalíme pracovní procesy. Syn Libor vede marketingové oddělení. Usiluje o to, aby byl GUMEX vidět, aby produkt naší práce měl vysokou výměnnou hodnotu. Dcera Jana se z původní fakturantky vypracovala až na pozici personální ředitelky. A jak sama říká: „U nás se nikdo nezašije, práce každého z nás je vidět a musí být udělaná dobře a rychle.“ Rychlost a perfektní servis jsou základem úspěchu. V tom našem rodinném podnikání ctíme zásady: poctivost vůči firmě, partnerům i vůči nám samotným. Vše musí mít svůj řád a nastavený systém. Důležitý je také neustálý vývoj. A jak říkají synové, jedeme v rychlíku a z toho se nedá vystoupit.

Zvládnutí krize

Také my jsme se v této době potýkali s dopadem celosvětové hospodářské krize, v jejímž důsledku nám poklesly tržby až o 25 %. Já však spolu s dětmi věřil, že v nových prostorách a s novými stroji ve výrobě výpadek brzy srovnáme a výkony budou vyšší. Museli jsme se více soustředit na ergonomii práce, využití lidských zdrojů, lepší organizaci práce. Elán mnoha pracovníků byl velký. Přesto se našli jedinci, kteří tento proces nepochopili nebo nestačili rychlému rozvoji naší firmy. S těmito pracovníky jsme se museli rozloučit, anebo odešli sami. Snažili jsme se o maximální využití naší celkové výrobní kapacity. Začali jsme používat vodní paprsek. Naši obchodní zástupci museli zajistit dostatek vhodných zakázek na využití technologických zařízení. Měli jsme a stále máme velké plány a sny, jak dodávat výrobky přesně na míru požadavkům zákazníků. A ty si plníme.

Další díl kroniky...

Foto: 1. Jan Sedláček při poklepání na základní kámen stavby kanceláří a skladu ve Strážnici.  2. Jan a Libor Sedláčkovi, Jana Lagová, Dušan Sedláček – při slavnostním otevření nového skladu a kancelářských prostor ve Strážnici. Archiv společnosti GUMEX, spol. s r.o.